[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]

Brutal Assault 2011
* čtvrtek 11. 08. 2011: I Divine, Nervecell, Frontside, Sworn Enemy, Uneven Structure, Comeback Kid, Hecate Enthroned, Sylosis, Horse The Band, Skeletonwitch, Threat Signal, Unexpect, Asphyx, Kreator, Suicidal Tendencies, Motörhead, Morbid Angel, Septicflesh, Exhumed, Týr, Tsjuder
* pátek 12. 08. 2011: Excrementory Grindfuckers, Cannabis Corpse, Dordeduh, Your Demise, Benighted, First Blood, Debustrol, Ram-Zet, Svart Crown, Scar Symmetry, Hail Of Bullets, Decapitated, Gorod, Kypck, The Exploited, Katatonia, Exodus, The Dillinger Escape Plan, Satyricon, Soilwork, Cathedral, Mayhem, Dew-Scented, Einherjer
* sobota 13. 08. 2011: Blood Red Throne, A Pale Horse Named Death, Trigger The Bloodshed, Absu, Seventh Void, Draconian, Kvelertak, Exivious, Skyforger, Forbidden, Haemorrhage, Genitorturers, Blood For Blood, Vader, Turisas, Cryptopsy, As I Lay Dying, Anathema, Sepultura, Triptykon, Kataklysm, 1349, Khold, Ahab, Dagoba
11.-13.8.2011, areál Vojenské pevnosti Josefov - Jaroměř (CZ)
2. den (pátek)

I když první death/grind chásky otvíraly páteční den již od 10:00, dopřáli jsme si ve stanu zaslouženého šlofíka (jako bysme tušili, jak dlouhý den nás čeká). Chvíli před polednem už ale budím zbytek, šup jednoho Votroka na snídani a rychle valíme do areálu na žabožrouty BENIGHTED.

A vyplatilo se. Jejich zdařilý a především poměrně originální death/grind nášup musel každého pěkně z "rána" nakopnout vstříc k novému dni. Povedená pódiovka, ucházející zvuk a nášup jako řemen, toť příjemné potěšení pro každé extrémnější sluchovody. Směska brutal deathu a grindu bylo to pravé ořechové, nakopnutí jak od splašené kobyly.

Po nich nastupují HC-hoši FIRST BLOOD zpoza velké louže, ale to mě ňák moc neba, valíme (jak jinak) na škopka, po snídani je třeba dát svačinku. Přemlouvám zbytek k vycházce do města na pořádné jídlo, ale všichni jsou líní jak vandráci v červenci. Bloudíme po areálu i mimo něj, kecáme se známýma, v ruce ňákej ten škopek a tak vůbec pohodička. Díky tomu přicházíme o další řádku kapel, no však kvůli muzice tu nejsme :-).

Zpět k pódiu se dostáváme až na konec HAIL OF BULLETS (Holandsko), žel tohle je přesně ten typ death metalu, co mi nic neříká.

Po nich už je to ale jiná sada – Poláci DECAPITATED předvádí ryzí nasypaný brutal death evropského (nebo chcete-li „polského“) střihu, což jim moc sluší a set je naprosto perfektní. Precizní kulometné bicí, řezané kytary plné zvrácených melodií a slušný vokál – tak to má být. Až jsem byl překvapen, že kvalitu z desek předvedli i naživo, resp. z pod pódia to možná znělo ještě o dost brutálněj než z CD. Veliké a příjemné to překvapení!

Dalších pár kapel vynecháváme, je na hovno, že se nedá nikde pořádně sednout (když pominu placený kopec nahoře) a přitom se mrknout na vystoupení oblíbené kapely, jak je tomu např. na Obscene Extreme Festu v Trutnově. Už nejsem nejmladší, záda a nohy bolí…a hlavně dochází pivo :). Po očku pak ještě shlédnu punkovou kultovou THE EXPLOITED, která rozhodně nezklamala. V jejich podání se jedná opravdu o brutální punk, místy až do HC a thrashe, viz hitovka „Beat The Bastards“. Tihle staří pardi prostě umí, klobouk dolů – i přesto, že tohle opravdu není moje krevní skupina.

Páteční večer pomalu vrcholí (totok letí!), nejočekávanější grupa festu (zdůrazňuju, že pro mě!) se pomalu blíží, očekávání je veliké. Ještě před Dillinama vidím konec setu EXODUS z USA, povedený to thrashík, naživo to má kule jak sviňa, naproti tomu z desky mě to nikdy moc nebralo.

No ale po nich už je to tady – geniální šílenci aka THE DILLINGER ESCAPE PLAN (USA), s jejich živelným math/HC/rock/grindem/nevím čím ještě! Osobně jsem je viděl už 3x (2x Prágl, 1x Blava) a vždy to byl moc moc zážitek a tuhle sadu bych si dal klidně každou sobotu (resp. každý večer :-)). Začali pěkně zvostra, výpalem z poslední fošny a už týpci lítají po celém pódiu, motají kytaru kolem sebe a skáčou po stejdžu, jakoby pro ně neplatila zemská přitažlivost. Kdo si nechal TDEP ujít, přišel určitě o nejšílenější show celého festu. Po pravdě, to se asi čekalo…. Ale zpět k jejich setu. Vytříbený zvuk, supr světla (podporujíc celý ten cirkus na pódiu), zpěvák řve o 106. No a pak najednou pohodička, zvolnění, vyhrávka, psycho pasáž, čistý zpěv. To je to, proč jsou Dillinger tak jedineční a těžko napodobitelní. Krom nutných výpalů a všelijakých technických a těžko pochopitelných/ složitě strukturovaných kusů, zazněly i tolik profláklé „popovky“, kwa u nich sem si pěkně vyřval hlasivky. Celý set byl vyváženým průřezem jejich dosavadní tvorby, nové songy střídaly starší, nezapomnělo se i na brutální flákotu z prvotiny „Calculating Intimity“. Jen ten „Unretrofield“ opět chyběl…už ho asi naživo nikdy neuslyším, škoda :-(. Po tomto vystoupení mi ještě notnou chvíli zůstává husí kůže po celém těle, tohle umí opravdu jen pár kapel. Bravo kluci, další vystoupení v ČR si prostě nemůžu nechat ujít.

Jelikož po Dillinách nás už nic zajímavého nečekalo (severský multi-blok black/viking/stoner metalu není pro naše sluchovody stavěný), svoláváme partu známých a rychle na diskotéku, pokus č. 2. Tentokrát se zadařilo, mají otevřeno a už na nás určitě čekajó (:)) - dokonce obsazujeme i komplet jeden velký stůl, hezky mezi barem a placem. No a pak už to valilo, tanečky, sranda na placu, disko střídá metal a naopak, DJ i lidi na placu (i mimo něj) se dobře baví, prostě pohoda. Skáču do auta pro 5litrový demižón s vínem, přímo v klubu pak nad naším stolem mícháme do sklínek s kolou a „vaříme“ houbu. Nikomu to nijak zvlášť nevadí, atmoška houstne, Filip skáče na stůl a dělá heavy metalového kytaristu, já sem se během chvilky celý snad 4x polil vínem z demižonu, pan Zahradník je tak na mraky, že skoro nemůže mluvit – tomu se říká párty! Krom naší trojky je s nama několik dalších lidí, jména a obličeje si nyní už ztěží vybavuju . Kolem 4-5 ráno je demižon vypitý, stůl a podlaha lepkavá, sedačky nasáklé vínem, DJ už to dávno zabalil a vyhazovač nás, jak jinak, vyhodil.

Venku naštěstí funguje několik stánků s pivem a jinými pochutinami, sedáme na lavičku a zábava pokračuje dál. Škoda, že naše inteligentní rozhovory nikdo nenahrával, dalo by se to pak pouštět coby odstrašující příklady např. v proti-alkoholické léčebně. Filip už brzy k ránu pořvával na kde koho (popelář raděj nechal popelnici plnou a odjel z místa činu co nejrychlej to šlo), asi 60ti letá paní u výčepu u blízkého stánku si bude Filipa taky dobře a ještě dlouho pamatovat. Pan Zahradník pro změnu začal fernetovat, takže s ním už vůbec nebyla řeč. Zkrátka podařený večírek, resp. už raníček. Postupně se to sype a potácí do stanu, já zbytky sedících mátoh opouštím kolem 8 ráno - v době, kdy už spousta lidí vstávala ze svých stanů vstříc poslednímu festivalovému dni. Do stanu se (světe div se) dostávám jako první a upadám do zaslouženého komatu.

[ Reef ]

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]